1. |
Barbie
06:36
|
|||
Barbie
Svatava Antošová
muž:
Plášť jí padá
z ramen na mokrý sníh
Známý klišé
knoflík jí zapínám
Štrůdl z bistra
kofein a nikotin
K ránu se mnou
z papíru posnídá
žena:
Sáhni do mě
ať tě cítím
Nejsem z plastu
jak se říká
Píšu haiku
suchým kvítím
Když mám vztek
nůž v ruce svírám
muž:
Když mám vztek
chci netopýra sníst
oba:
netopýra sníst
muž:
Svítá den
nad řekou
chodím městem
s panenkou
Pláču s ní
když v dešti stojí
Make up jí
rád smývám solí
Můj svět je
starý gauč a sklep
Kreslím kousky
divných čar po zdech
abych si ji pamatoval
až z ní bude šrot
a zmizí
pánbůh s ní
jen plášť mi tu nechá
žena:
Byla jsem jenom
fenomén doby
Věděls to o mně
tak teď tu nefňukej
Na stěně portrét
pod ním dvě skoby
Jedna se viklá
před druhou utíkej
Lítá tu netopýr
co jsi ho nesnědl
Místo něj mě sis dal
k nahýmu obědu
Snad budu vzpomínat
až skončím v muzeu
Nad vchodem nápis
VÍTEJ, BARBIE!
|
||||
2. |
Veritas
06:13
|
|||
Veritas
Svatava Antošová
Karaoke v baru U krále Ječmínka
Na vítěze čeká umělá slečinka
Zacinká jak automat
Když se s ní jde tancovat
Tango jí pak zlomí pas
In corpus veritas
Číšník místo účtenky nese pistoli
Slečně řasy leknutím spadnou do coly
Leží tam zabitá
Kabátem přikrytá
Nemá tvář ani hlas
Post mortem veritas
|
||||
3. |
Tu sais
04:51
|
|||
Tu sais
Andrea Šmejkalová / Karel Kulich
Je te rejoindrais
mais tu ne m’attends pas
mais tu ne m’attendras jamais.
Je suis très désolé
je ne comprends pas
il n´y a pas de mal
je sais.
Tu sais que je suis
ton petit cochon
mais je deviendrai un peu grand
tous mes mouvements
tous mes reflexes
mes gestes doivent être un peu lents.
|
||||
4. |
Jiná historie
06:21
|
|||
Jiná historie
Pavel Kras
1. pasáž
Vybombardovanými městy
podél hromad mrtvol u cesty
táhnou stovky tanků na Berlín
Marně vpadá voják do dveří
marně do tmy bunkru namíří
po něm už tu nezbyl ani stín
2. pasáž
Ke sklonku života
vůdce rád podnikal
výlety okolím Buenos Aires
klidným tahem štětce
krajinu maloval
opřený o mercedes
Oblaka nad hlavou
bělobou jásavou
Ze skromné penze své
a z darů od přátel
držel si v podkroví útulný byt
tam k němu nedoleh‘
křik chlapců z ulice
zde vůdce konečně našel svůj klid
V podvečer na pláži
rozmlouval s rybáři
pak našel místečko osamělé
v myšlenkách pohroužen
vstupoval do moře
důstojně tak jako Afrodíté
S přítelem rabínem
scházel se nad vínem
z doutníku linul se modravý dým
jak v knize osudu
čítal si v talmudu
vyrovnán, očištěn od starých vin
|
||||
5. |
Ústa
06:21
|
|||
Ústa
Pavel Kras
žena:
Tak se mi zdá zas budu to já
kdo svíce zhasí
Vychládá žár vystydne mé
srdce též asi
Tak si tam jeď jen svý si hleď
život jak Karlovy Vary!
Buď tam a seď a pij a plať
za ty svý kamarády!
muž:
Co stalo se tvá ústa
voněla tak sladce
Jak jarní kvítí
u nás na zahrádce
Tvé rety byly
cukrkandle
Teď chutnají spíš jako
hořké mandle
žena:
Fousy tvý mě strašně lechtaj
počůrám se do peřin
pojď si lehnout nezlob
ptáci už zpívaj
A ty koukej ať spíš!
Rety mé jsou stále stejné
libě voní po růžích
kdybys lépe hledal
tak moje ústa
najdeš o půl metru výš
|
||||
6. |
Golgota
04:51
|
|||
Golgota
Karel Šebek
Umírám proto raději hned
v noční košili své matky
matky úzkosti z níž jsem
bezezbytku utvořen
Jako květ který
se pomalu rozvíjí
v tisíce nožů
Budeme rozřezáni
na drobné motýly
A teď tam roste místo ní jakoby náhle
ustrnul ten zlatý déšť
strom nesmírné prázdnoty
na kterém jsi
na dosah hřebíků
|
||||
7. |
Cochon
06:44
|
|||
Cochon
Andrea Šmejkalová / Karel Kulich
Je suis un petit cochon
mélancolique de l´automne
né de l´amour de l´automne.
Voilà, le jardin pour le cochon
je cherchais un jardin pour le cochon.
Je veux avoir la possibilité
de partir librement.
Avoir la possibilité de partir dans la ville
et quand je vais trouver l´amour
je commencerai à courir
et faire de la gymnastique.
Česky:
Jsem prasátko
melancholické podzimní
Jsem prasátko
melancholické, zrozené z podzimní lásky
Hleďme, zahrada pro prasátko
hledal jsem zahradu pro prasátko
Chci mít možnost svobodně odejít
mít možnost odejít do města
a když najdu pravou lásku
začnu běhat a cvičit.
|
||||
8. |
Groteska
04:41
|
|||
Groteska
Pavel Kras
Paní má, vždycky říká
když mám splín
neboj já jsem tvá, navždy tvá
Uznávám, co teď s tím?
Karty na stůl pokládám
Usíná, zhasínám,
po špičkách ke spíži se přikrádá,
láhev má, grog udělám,
pustí plyn,
sirkou ale neškrtám
Stejně zas vyvětrá,
modrý kruh se rozžíná,
já dolévám, náladu má,
k ránu na lesy Beatles vykrádám.
Za tenkou zdí domácí
kladivem se na topení přidává,
pohoda netrvá,
dveře letí
a v nich stojí paní má
|
Spolčení hlupců Ústecký kraj, Czech Republic
Band from the Czech Republic ranging in between alternative jazz and rock fusion. The incoming production enhanced by brilliant lyrics from the famous north Bohemian poetess Svatava Antošová.
Streaming and Download help
If you like Spolčení hlupců, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp